Rozcuchané dámyDeutsch Version

Skřítci Vás právě dovedli k více než 100leté lipové aleji, kterou tvoří skupina rozcuchaných leč majestátních lip. Něco Vám o nich prozradíme:

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Kvete od června do července. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím. Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů. Čaj z lipového květu se používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny.

Kde se utábořil maršálek Lefebr, kdy se začalo brousit sklo?

Za napoleonských válek roku 1813 proniklo k obci Svor vojenské tažení. Jednalo se o jednotky knížete Poniatowskeho a maršálka Lefebra, které vybírali v okolních vsích velké kontribuce. Majitelé dobytka se proto ukrývali v lesích, aby o svá stáda zvířat nepřišli. Na návrší mezi Svorem a Rousínovem na protilehlém kopci vznikl tábor, ve kterém tehdy vojáci pobývali několik týdnů. Do armády tehdy bylo odvedeno 26 rousínovských mužů, ale domů se už žádný z nich nevrátil. V roce 1848 zachvátila Evropu revoluční vlna a během následujících 2 let proběhla správní reforma, která zrušila vrchnostenskou správu panství, a odpovědnost za obyvatelstvo převzaly nově vytvořené obce. Svor od té doby tvoří spolu s Rousínovem jednu katastrální obec. Do roku 1870 vznikly ve Svoru tři menší brusírny skla a v sousedním Rousínově jich bylo kolem deseti. V červnu 1866 vypukla další prusko-rakouská válka a pruští vojáci se opět utábořili na návrší mezi Svorem a Rousínovem, zatímco štáb generála Bittenfelda se ubytoval přímo v obci.

Louka na horizontu, kde tábořila Pruská armáda