Páni jírovci, limonáda na KlíčiDeutsch Version

Všimli jste těch vážených pánů jírovců a vrcholu Klíče?

Naši průvodci skřítci Vás úspěšně dovedli k naší téměř stoleté kaštanové aleji, kterou tvoří několik statných jírovců. Z tohoto místa je také možné zahlédnout horu Klíč a Rousínovský vrch na jejichž úpatích se obec Svor rozkládá. Díky těmto vrcholům je obec Svor významnou turistickou lokalitou. Jírovec maďal ( Hippocastanea sativa) - dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m. Kvete v květnu až červnu. Plod je až 6 cm velká, ostnitá, světle zelená tobolka s 1 až 3 tmavě hnědými semeny známými jako kaštany. Kromě toho, že je strom hojně pěstován jako okrasná rostlina parků a alejí, používalo se barvivo, které obsahují jeho listy, kůra a slupky plodů, k barvení látek. Aesculin obsažený v kůře jírovce snižuje propustnost vlásečnic a zvyšuje jejich odolnost. Těchto účinků se využívá k léčbě křečových žil.

Proč už si na Klíči nekoupíme limonádu

Na počátku 20. století s rozvojem turistiky vznikla v obci Svor také pobočka Horského spolku pro nejsevernější Čechy, jejíž členové se starali o přístřešek na Klíči a v roce 1911 vybudovali v lesíku severně od obce koupaliště, které zde stojí dodnes. Klíč (762 m) je výrazná znělcová hora, schovaná za lípu srdčitou před Vámi. Je to jedna z nejkrásnějších dominant Lužických hor. Na jihozápadě hory se nachází skalní stěna se suťovým polem - kamenným mořem. Na mapách se hora poprvé uvádí roku 1720 pod jménem Kleis, jako Klíč je uvedena a v průvodci z roku 1928. Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu „ključ“, kterým bývala označována vyvěrající voda. Přírodní rezervace byla na Klíči vyhlášena v roce 1967. Na Jižních skalnatých svazích se zachoval řídký porost dubu zimního s jeřábem, javorem klenem, jilmem a lískou, který je jednou z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách.

A co ta limonáda?

V historii se na Klíči vystřídalo několik dřevěných turistických chatek, které však většinou dlouho nevydržely. První přístřešek na vrcholu zřídil už v roce 1850 svorský nadlesní Seeland. Přístřešek ale zanikl mnohem dříve, protože již v roce 1872 postavil dřevorubec Anton Glücklich na jeho místě novou chatku s letním občerstvením. Když v létě roku 1893 vybudovali členové novoborského Alpského spolku na severním a východním úbočí hory dodnes používanou serpentinovou stezku na vrchol, otevřel tu Konrad Weber ze Svoru výčep piva, který byl v provozu dva roky. Poslední turistické přístřeší na Klíči vystavěla cvikovská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy v roce 1910. Po připojení českého pohraničí k Německé říši se sice místní sekce Horského spolku v Novém Boru, Svoru a Cvikově dohodly na stavbě nové chaty, ale jejich záměr zmařila 2. světová válka a vrchol kopce zůstal od té doby bez přístřeší.

Turistický přístřešek na vrcholu Klíče